Běžnou virózu dítě zvládne i bez návštěvy u lékaře
9.1.2007, Hospodářské noviny
Po Vánocích jako obvykle začíná sezóna virových infekcí. Především děti ve školkách a školách jim podléhají ve velkém. Při dodržení několika pravidel k nim přitom právě váš potomek nemusí patřit.
"Když ráno slyším nějaké dítě v šatně pokašlávat, už předem se děsím, že Anička onemocní a já s ní budu muset strávit další týden doma," říká Jana Páleníková. Od října, kdy její tříletá dcera začala chodit do školky, by to bylo už potřetí. Častější nemoci sice k tomuto věku patří, ruce do klína však Jana ani ostatní rodiče skládat nemusejí.
Stava má zásadní vliv
Zvlášť v zimním období se vyplatí myslet dopředu. "Pravidla prevence jsou velmi jednoduchá a jsou totožná se zdravým způsobem života. Zahrnují správnou stravu, pohyb a otužování," říká Anna Šedivá z Imunologického ústavu 2. lékařské fakulty UK s tím, že v zimních měsících je vhodné zařadit navíc větší množství vitamínů a stopových prvků.
Ukazuje se přitom, že lidské tělo získává minerály a vitamíny snáze než z vitamínových přípravků a dalších potravinových doplňků z přirozené stravy - tedy především ze zeleniny, ale také z obilovin a mléčných výrobků. Malé děti jsou přitom k jejich nedostatku citlivější než dospělí.
Jejich jídelníček by proto měl obsahovat dostatek ovoce a zeleniny, mléčných výrobků a cereálií, doplněných střídmě masem a rybami. "Zeleniny a ovoce by děti měly sníst 5 porcí denně, nejlépe je 3 porce zeleniny a 2 porce ovoce. Za porci se považuje takové množství, které se vejde do hrsti dítěte, to nejlépe odpovídá velikostí jeho potřebě," vysvětluje Ludmila Oliveriusová. Vhodnější je přitom podávat je v čerstvé formě, s výjimkou rajčat, která je vhodné podusit.
Dvakrát denně, nejlépe ráno a večer, by pak mělo dítě dostat mléčný výrobek. Nejvhodnější jsou mléčné výrobky zakysané, v této formě umožňují lepší vstřebávání vápníku a navíc dodávají tělu prospěšné laktobacily, neboli probiotika. Jedná se o "hodné" bakterie, které osidlují střevní flóru a udržují tu rovnováhu mezi zdravím a nemocí. "Nejvíce životaschopných organismů vhodných k osídlení střeva obsahují polotučné nebo (pokud není dítě obézní a má dostatek pohybu) i tučné kefíry, zakysaná mléka, podmáslí a bílé jogurty," upozorňuje Ludmila Oliveriusová.
Na značce nebo konkrétním laktobacilu nezáleží, navzdory masivní reklamě všechny působí prakticky stejně. Větší pozornost zato věnujte výroby. Probiotické kultury totiž nemívají příliš dlouhou životnost.
Prostředky určené přímo na podporu imunity by dítě mělo užívat jen s vědomím lékaře, který určí jeho konkrétní potřeby.
Naučte se zvládnout horečku
Když dítě začne kašlat a posmrkávat, měli by rodiče pečlivě zvážit jeho stav. I když nemá teplotu, cítí se možná natolik unavené, že pro něj bude den strávený ve škole utrpením, nehledě na riziko, že nakazí i své kamarády. I kašel nebo rýma jsou totiž v 90 procentech případů virovou infekcí.
Přestože nad občasným zakašláním nebo posmrkaným kapesníkem se dá přivřít oko, dítě s teplotou do školy nebo do školky rozhodně nepatří, i kdyby šlo jen o teplotu zvýšenou. "Je to známka, že jeho organismus s něčím bojuje," říká Hana Cabrnochová, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů. Pokud teplota nepřesáhne 38 stupňů Celsia, stačí klid a dostatečný přísun tekutin. Vyšší teplotu je třeba srazit, může totiž být pro dítě nebezpečná.
"Rodiče by akutní horečku měli umět zvládnout. Největší chybu udělají, pokud jedou hledat lékaře s dítětem, která má vysokou horečku aniž zkusili podat lék na její snížení" říká Hana Cabrnochová. Znamená to mít v domácí lékárně alespoň jeden "dětský" lék pro sražení horečky a znát správné dávkování podle tělesné hmotnosti svého potomka. Když dítě na lék reaguje, pije, po sražení teploty se chová normálně a nemá žádné jiné obtíže ani příznaky,pouze běžné projevy virozy, není nutné okamžitě vyhledat lékaře. "U časného stádia virové infekce lékař nic dalšího udělat ani nemůže. Takové návštěvy zbytečně zatěžují ordinace a nejsou příjemné ani pro dítě," vysvětluje Hana Cabrnochová.
Naopak pokud vysoké horečky nepolevují a dítě si například stěžuje na velkou bolest v krku, nebo naopak trvají vysoké horečky bez dalších příznaků není nač čekat. Takové stavy běžným projevům virové infekce neodpovídají. Může jít například o začínající angínu nebo jinou bakteriální infekci a pak je důležité nasadit co nejdříve odpovídající léčbu, tedy antibiotika.
Čím rychleji je diagnóza určena, tím lépe. V nejasných případech lékař může přímo v ordinaci provést tzv. CRP vyšetření z kapky krve z prstu dítěte. "Ve srovnání se sedimentací je vzestup hladiny CRP rychlejší o několik hodin,vysoké hodnoty svědčí pro bakteriální infekci. Ostatní laboratorní vyšetření trvají podstatně déle a zbytečně se prodlužuje doba pro stanovení diagnosy, v některých případech může být dítě i ohroženo na životě," říká Hana Cabrnochová.
Antibiotika by však měla být vždy ordinována cíleně. Ochrání sice před závažnou bakteriální infekcí, ale na běžnou virózu vliv nemají. Navíc zlikvidují bakterie, které ve střevní flóře hlídají zdravou rovnováhu (proto také patří průjem k vedlejším projevům užívání antibiotik), o pěstování bakteriálních kmenů odolných vůči lékům nemluvě.
Čas na doléčení je dobrá investice
Nechcete-li za pár dní znovu řešit věčný problém hlídání, začněte dítě před dalším onemocněním chránit ještě dříve, než jej opět vyšlete do světa. Především mu nechte dostatek času, aby se mohlo doléčit. "Každá rýma trvá týden, po viróze, kdy mělo dítě dva až tři dny teplotu, potřebuje ještě alespoň tři dny rekonvalescence a při angíně by mělo doma zůstat zpravidla dva týdny," upozorňuje Hana Cabrnochová. Oslabený imunitní systém má proti další infekci méně šancí na úspěch. Vyplatí se proto také doplnit ty vitamíny a stopové prvky, které jsou během nemoci spotřebovávány ve vyšší míře - například vitamín C nebo železo. Tyto prvky jsou obsaženy i v potravinách, které s nimi příliš často nespojujeme, například v bramborách nebo v brokolici.
Radka Hrdinová
