Při domácím porodu byly ohroženy dvě děti
FLORENCE - Časopis moderního ošetřovatelství
Drtivou většinu lékařů není nutné nijak o rizicích porodu doma přesvědčovat. Dokáží si představit, jak rychle se i dosud zcela bezproblémový stav rodičky či dítěte může zkomplikovat. Kolik dětí se v Česku každý rok narodí doma, spočítat nelze, řádově jde o desítky.
Zatím bylo jen otázkou času, kdy se toto zahrávání s ohněm vymstí. Nedávno však došlo hned ke dvěma takovým precedentním kausám, kdy byl novorozenec narozený mimo porodnici přímo ohrožen na životě. Obě děti v rozmezí jednoho měsíce ve vážném stavu přijímala Pediatrická klinika Fakultní Thomayerovy nemocnice 1. LF UK a IPVZ.
Hluboké kóma po prolapsu pupečníku
První z nich se narodilo doma za pomoci porodní asistentky. U matky se jednalo o druhý porod. Došlo však k prolapsu pupečníku. "Porodní asistentka se snažila si s tím poradit, ale bylo to samozřejmě nad její síly. Do porodnice se rodička dostala až padesát pět minut od vzniku komplikace. Byl proveden císařský řez, u plodu však došlo k těžkému ireverzibilnímu hypoxickému poškození mozku. V současnosti je na řízeném dýchání na naší JIP. V podstatě jde o hluboké kóma s fatální prognózou. Rodiče jsou informováni o tom, že stav dítěte je zcela neperspektivní," říká přednostka kliniky doc. MUDr. Hana Houšťková, CSc.
Shodou okolností za několik dní lékaři na gynekologicko - porodnickém oddělení FTN řešili prolaps pupečníku opět, avšak u hospitalizované rodičky. "Komplikaci jsme zvládli během deseti minut a dítě je dnes zcela v pořádku. Pokud je tým dobře zorganizovaný, dokáže zasáhnout včas a prognóza takto ohrožených dětí je velmi dobrá," říká zdejší primář MUDr. Tomáš Peterka.
Růstová retardace, o které nikdo nevěděl
V druhém případě se pro domácí porod rozhodla zcela nezkušená prvorodička. "Matka přerušila prenatální péči, takže i když se u dítěte rozvinula intrauterinní růstová retardace, nikdo o tom nevěděl. Byla sice domluvena s porodní asistentkou, ale ta nestihla do domácnosti přijet včas a tak poskytovala své rady po telefonu. Matka tedy rodila jen za pomoci otce. Údajně dítě bylo po porodu v pořádku. Podle rodičů se u něj ale postupně zhoršil příjem potravy. Asi sedmý den rodiče dítě přinesli k nám. To již mu ale šlo o život. Okamžitě bylo nutné řešit těžkou hypertonickou dehydrataci s velkým hmotnostním úbytkem. Jeho stav byl kritický. Ihned bylo potřeba zahájit umělou plicní ventilaci a totální parenterální výživu. Podařilo nám se jej zachránit. Dítě jsme od nás překládali na oddělení dětské neurologie, a pokud mám zprávy, tak tam se jeho stav jevil jako uspokojivý," uvádí doc. Houšťková.
"Oběma případy jsme byli otřeseni. Jeden dopadl zcela tragicky, u druhého k podobně smutnému konci mnoho nechybělo. Ze zákona je povinnost ředitele zdravotnického zařízení hlásit případy se závažným poškozením zdraví a ohrožením života při selhání státem garantované péče na ministerstvo zdravotnictví. Této povinnosti jsme dostáli, i když zde se vlastně jednalo o nevyužití této péče," dodává.
Praktici, dejte ruce pryč
Praktický dětský lékař, který je volán k dítěti narozenému doma, se dostává do velmi choulostivé situace. "Praktickým lékařům pro děti a dorost důrazně doporučujeme, aby odmítali asistovat porodům doma, případně budou-li přivoláni k novorozenci, který se narodil doma, aby vždy zajistili transport do spádové nemocnice. Anamnestické údaje nebývají k dispozici, poporodní komplikace je možné očekávat i několik hodin po porodu. To bylo také důvodem, proč se všechny odborné společnosti sjednotily na metodickém pokynu, který vydalo MZ ČR a který se týká propouštění novorozenců do domácí péče. Doporučení zní, že novorozence lze propustit nejdříve za 72 hodin od porodu, což bývá zpravidla 4. den. Tehdy je řádně naočkován, má nabráno screeningové vyšetření a je propouštěn ve stavu, kdy je jistota dostatečného příjmu potravy a váhová křivka začíná stoupat. Péči o novorozence přebírá praktický lékař pro děti a dorost obvykle do 48 hodin od propuštění," říká MUDr. Hana Cabrnochová, předsedkyně Společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP.
Zbytečné čekání na tragédii
Oběma těmito případy se zabývala i vědecká rada České lékařské společnosti JEP a výbor České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP. "Je smutné, že se tak dlouho čekalo, než se něco podobného stane, místo toho, aby se tomuto zbytečnému ohrožení zdraví a života předešlo," říká místopředseda výboru ČGPS JEP doc. MUDr. Jaroslav Feyreisel, CSc. "Porodní asistentky, které k domácím porodům chodí, mají pravdu v tom, že fyziologický porod je možné odvést v podstatě kdekoliv. Jakmile se však objeví komplikace, a ty mohou vzniknout během vteřiny u každého porodu, je třeba mít za sebou zázemí v podobě operačního sálu, transfuzní služby, erudovaného neonatologa a celé řady dalších faktorů. Proto jsme vypracovali nepodkročitelné limity, až už jde o přístroje nebo personální obsazení, jež musí zařízení, ve kterém je možné vést porod, splňovat. Pokud zdravotník povede porod někde jinde, bude to považované za postup non lége artis. Tento materiál je nyní na ministerstvu zdravotnictví. Samozřejmě by se tyto limity neměly týkat pomoci u překotného porodu, to je něco jiného." uvádí doc. Feyreisel.
Porodní asistentky, které u porodů doma asistují, někdy tvrdí, že ženy k tomu, aby porodily v domácnosti, nenavádějí. Když už se ale žena takto rozhodne, k porodu jdou, protože jinak by rodička stejně porodila doma, ale sama a bez odborné pomoci. "Tento postoj je falešný. Jsou to právě tyto porodní asistentky, které na všech možných kursech a setkáních v ženách formují spojení nemocnice - dehumanizace - zbytečné a přetechnizované zasahování do fyziologického porodu - vyšší výskyt komplikací. Takto v ženách vzbudí dojem, že porod v porodnici je něco nepřirozeného a nezdravého. Pak už samozřejmě mohou jen počkat, až se žena na základě této přípravy rozhodne. Smutné je, že v čele této kampaně stojí zkušené asistentky, které měly mnohokrát příležitost vidět, jak je řešení neočekávané komplikace mnohdy náročné i pro erudovaný a plně vybavený tým univerzitního pracoviště," dodává Feyreisel.
Lucie Ondřichová, FLORENCE - Časopis moderního ošetřovatelství
