Mýty a pravda o dětském zdraví
13. února 2007, Lidové noviny
Pro děti jenom to nejlepší, řekne každý rodič. Jenomže co "to nejlepší" vlastně je? Teploučká ložnice? Jídlo, které potomkovi chutná a které s křikem vyžaduje, ale jež je dobré leda tak na zadělání si na kila navíc? Nebo antibiotika, která sice dítě zbaví zánětu a teploty, ale poničí "hodné" střevní bakterie?
Ačkoliv podle lékařů povědomí rodičů například o pravidlech předepisování antibiotik stoupá, i přesto mezi nimi stále koluje o dětském zdraví několik mýtů. Ty v dnešním Zdraví na pravou míru uvádějí dětská lékařka MUDr. Hana Cabrnochová a RNDr. Pavla Urbášková z Národní laboratoře pro antibiotika při Státním zdravotním ústavu.
1. Děti potřebují vytopený pokoj
NE. Dětem speciálně přitápet nemusíme. Přetopené prostory totiž nedělají dobře sliznicím, které se v takovém prostředí rychleji vysouší a jsou tak více náchylné k nejrůznějším infekcím a nemocem.
Jde o to uvědomit si, že malé děti se pohybují v jiné výšce než dospělí - ty nejmenší je proto dobré přebalovat na dece a u dětí předčasně narozených je třeba stále hlídat jejich tělesnou teplotu.
2. Děti musím držet mimo prostory, kde mohou přijít k nákaze
NE. Kromě toho, že se organismus vyvíjí v čase, má na jeho rozvoj vliv i okolí. Tělo si totiž vyrábí protilátky na základě kontaktu s nejrůznějšími mikroorganismy, tedy i s viry a bakteriemi. Do jaké míry můžeme dítě vystavit rizikovému prostředí jako je třeba čekárna u lékaře ale záleží na tom, jak často bývá nemocné, a také na jeho aktuálním zdravotním stavu - to proto, abychom jeho organismus zbytečně nezatěžovali. Například dítě, jež zrovna dobralo antibiotika, rozhodně není vhodné posílat hned zpátky do školky mezi děti, kde snadno přijde k jiné nákaze (například k virové chřipce). Obzvlášť po antibiotikách bychom tedy dětem měli dopřát dostatečně dlouhou rekonvalescenci.
3. Dokáže dětský lékař u akutního onemocnění, které provází horečky ihned v ordinaci správně rozhodnout, jestli nasadit antibiotika?
ANO.Tedy alespoň ten lékař, který má k dispozici přístroj k měření hladiny C reaktivního proteinu v krvi. Není-li možné jasně stanovit diagnosu podle klinického obrazu, s pomocí tohoto přístroje a kapky krve odebrané z prstu malého pacienta lékař během chvilky vyhodnotí, zda-li se jedná o virové, nebo bakteriální onemocnění. Po tomto rychlém testu může lékař ještě provést další doplňující a upřesňující vyšetření (například výtěry, jejichž výsledky nelze zjistit hned, a na jejichž základě může upřesnit léčbu případně stanovit přesnou diagnosu).
4. Stačí na streptokovovou nákazu jako je angína penicilín?
ANO. Silnějších antibiotik na léčbu této bakteriální nákazy není třeba, streptokoky jsou dosud většinou dobře citlivé na tento typ antibiotika. Penicilin navíc na rozdíl od širokospektrálních antibiotik (ty učinkují na jiné typy bakterií kde penicilin již nestačí) neničí tolik přirozené bakteriální prostředí ve střevě.
5. Musí se antibiotika vždy dobrat?
NE. Antibiotika nemusí dítě dobrat, přijde-li se na to, že infekce není bakteriálního původu. Lékař může také během léčby antibiotika změnit, uváží-li po dalších vyšetřeních, že se s nemocí lépe poperou. Užívání antibiotik je třeba přerušit i tehdy, když se u dítěte objeví alergická reakce. V žádném případě však nelze vysazovat antibiotika bez porady s lékařem ani se nedoporučuje léčbu zkracovat v případě, že dojde ke klinickému zlepšení.
6. Vypěstují si bakterie při častém podávání antibiotik rezistenci?
ANO. Trendem je proto předepisovat antibiotika jen v těch nejnutnějších případech, podle odborníků si až s 80 % bakteriálních nákaz tělo poradí samo. Kromě zdravotního aspektu ("silné" mikrobi si vytvoří na antibiotika rezistenci a stávají se tak hrozbou pro další děti) to hrají roli i finance, roční náklady na antibiotika se totiž odhadují na 1,3 miliardy korun.
7. Při průjmu je dobré dítěti dávat banán a rýži.
ANO. Vhodné jsou i svým složením i mrkev a suchary. Pro kojence se pak hodí dietní mléko s nízkým obsahem laktózy a vyšším obsahem minerálů. Naopak na pozoru bychom se měli mít před ovocnými šťávami, které obsahují sladidla a konzervační látky. Platí však, že dítě by mělo za den vypít dostatek tekutin, při průjmovém onemocnění ještě více.
8. Když budu dítěti dávat biopotraviny, nebude trpět alergií na potraviny
NE. To, jestli se z dítěte stane alergik, předurčují jeho geny. A ty například ani to nejzdravější kravské mléko (resp. jeho bílkovina) bez aditiv a "éček" neobelstí. Alergie na potraviny se navíc může projevit u člověka i v pozdějším věku. Pozor by si tak měly dát ty matky, které vědí, že buď ony, nebo jejich manžel nějakou alergií na potraviny již trpí. Tyto ženy by měly své dítě kojit co nejdéle, příkrmy zavádět až od 6- ti měsíců, není-li možné dítě kojit, mělo by dostávat hypoalergenní mléko. Preventivně je těmto dětem třeba podávat i hypoalergenní stravu, vyloučit ze stravy například vaječný bílek nebo oříšky.
9. Každou teplotu je třeba hned srazit
NE. Samozřejmě, že není dobré nechat dítě blouznit v devětatřicítkách a již při teplotě přes 38 st hlídat stav dítěte a včas podávat antipyretika.Horečka přes 38,5 st. může být nebezpečná pro možný vznik febrilních křečí u malých dětí. Teplota zhruba do 38 °C je však součástí ochrany organismu a může pomoci zničit viry a bakterie, které vyšší teploty nepřežívají.
Odmítá-li dítě při vyšších teplotách (například kvůli bolesti v krku nebo celkové únavě) jíst pevnou stravu, dát mu můžeme například stravu tekutou nebo kašovitou. Prioritou zůstává dostatek tekutin zvlášť má-li dítě současně horečku. Je třeba pamatovat na to, že nedostatek tekutin i živin není pro dítě fyziologický, proto nemocnému ještě přitíží.
10. Hustý hlen poukazuje na bakteriální onemocnění.
ANO, ovšem jen nepřímo. Obecně platí, že řídký a světlejší hlen signalizuje virové onemocnění, kdežto hustší a nazelenalý bakteriální. Přesnou diagnózu určí ale až dětský lékař.
11. Nachlazení způsobuje zánět středního ucha
NE. Za klasická nachlazení mohou viry a ne vždy se současně vyvine zánět středního ucha. Ten je sice také často virového původy, někdy je ale také způsoben bakteriemi. Přesnou příčinu lze zjistit podle lokálního nálezu případně dalších vyšetření. K zánětu středouší jsou náchylné hlavně děti mezi 2. a 5. rokem života. U dětí, jejichž imunitní systém není vyzrálý, se mohou záněty opakovat. Častou příčinou bývá i zvětšená nosní mandle, která může být jedním z důvodů opakovaných zánětů a navíc dětem způsobuje i dýchací potíže.
Hana Slívová, redaktorka LN
